Práva pacienta 

1)      Právo na zdravotní péči

Pacient má ústavně zaručené právo na zdravotní péči, její dostupnost i spravedlivý přístup podle jeho potřeb. Má právo na profesionální péči, právo aktivně spolupracovat při lékařských výkonech, právo sám se svobodně rozhodovat o svém osudu.

Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Má právo žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ústavu, jakož i možnost denně se stýkat se členy své rodiny či s přáteli. Omezení takovéhoto způsobu návštěv může být provedeno pouze ze závažných důvodů.

2)       Právo na informovaný souhlas

Jakýkoli výkon v oblasti péče o zdraví může být proveden pouze za podmínky, že k němu pacient poskytne svobodný a informovaný souhlas (výjimkou jsou případy stanovené právním předpisem – kdy péče může být poskytnuta i bez souhlasu pacienta). Aby mohl pacient poskytnout k vyšetřovacímu či léčebnému výkonu souhlas, musí vědět, s čím má souhlasit. Má tedy právo být informován o účelu a povaze poskytované zdravotní péče a každého vyšetřovacího nebo léčebného výkonu, jakož i o jeho důsledcích, alternativách a rizicích. Na základě těchto informací má právo svobodně, bez nátlaku, s dostatkem času na rozvážení a s možností klást doplňující dotazy se rozhodnout, zda navrhovaný výkon podstoupí.

3)      Právo odmítnout zdravotní výkon

Pacient má právo, poté co byl náležitě informován o potřebném zdravotním výkonu i případných následcích jeho neposkytnutí pro jeho zdraví, přesto potřebnou péči odmítnout. V takovém případě si ošetřující lékař vyžádá od pacienta písemné prohlášení (písemný reverz) o odmítnutí zdravotního výkonu či hospitalizace, opatřený podpisem pacienta.

4)       Právo na informace

Pacient má právo znát veškeré informace shromažďované o svém zdravotním stavu ve zdravotnické dokumentaci nebo v jiných zápisech, které se vztahují k jeho zdravotnímu stavu. V případě, že se nespokojí s ústně podanou informací ze strany zdravotnických pracovníků, má právo na zpřístupnění zdravotnické dokumentace k nahlížení, má rovněž právo na pořizování výpisů, opisů či kopií. Pacient má právo vzdát se podání informace o svém zdravotním stavu.

5)      Právo nebýt informován

 

Poučení o zákroku je právem pacienta, ale pacient má rovněž i právo nebýt informován. Má právo se takového poučení zcela vzdát nebo pověřit k přijetí poučení jinou osobu (osobu blízkou nebo jakoukoliv jinou osobu, kterou si sám určí).

V případě, že sdělení informací je však v zájmu pacienta či v zájmu ochrany ostatních osob (např. jedná-li se o infekční onemocnění), bude ze strany zdravotnických pracovníků pacient informován i přesto, že poučení o svém zdravotním stavu odmítne.

6)      Právo na ochranu soukromí

Pacient má právo na ochranu soukromí ve vztahu k informacím o jeho zdraví. Je pouze na něm, zda si přeje, aby údaje o jeho zdravotním stavu byly sdělovány dalším osobám. Je to především pacient, kdo může zdravotnické pracovníky zprostit jejich povinné mlčenlivosti ve vztahu ke všem údajům, které jim během svého pobytu ve zdravotnickém zařízení sdělil. Bez pacientova souhlasu může lékař a ostatní zdravotničtí pracovníci sdělovat údaje o jeho zdravotním stavu pouze za přísných zákonem stanovených podmínek a přesně vymezenému okruhu osob.

7)      Právo na určení osob i rozsahu poskytovaných informací

Pacient má právo určit si osobu či osoby, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu, a má právo určit si rozsah informací, které jim mohou být poskytovány. Touto osobou může být jak příslušník rodiny, tak i kterákoliv jiná osoba bez příbuzeneckého vztahu. Při určení osoby, která může být informována o jeho zdravotním stavu, zároveň určí, zda této osobě náleží též právo nahlížet do zdravotnické dokumentace a právo na pořízení výpisů, opisů či kopií. Pacient má rovněž právo vyslovit úplný zákaz s podáváním informací o jeho zdravotním stavu jakékoliv osobě. Určení jednotlivých osob nebo vyslovení zákazu podávání informací může pacient kdykoliv změnit či zcela odvolat.

8)      Právo na ochranu osobních údajů

Nemocnice zpracovává osobní údaje pacienta za účelem poskytování a zajišťování zdravotní péče, za účelem vyúčtování zdravotní péče pojišťovnám a za účelem sociální práce s pacientem. Osobní údaje jsou shromažďovány a dále zpracovávány zejména na základě právní povinnosti, vyplývající ze zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), v rámci které jsou shromažďovány identifikační, adresní, kontaktní údaje pacienta, informace o zdravotním stavu pacienta a průběhu poskytovaných zdravotnických služeb, anamnestické údaje a další rozhodné údaje nezbytné pro poskytnutí konkrétní zdravotnické služby (dle charakteru poskytované služby). V některých případech mohou být osobní údaje pacienta shromažďovány a dále zpracovávány na základě uděleného souhlasu, který vždy vyjadřuje svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný projev vůle pacienta se zpracováním osobních údajů za daným účelem a jehož součástí je vždy informace o možnosti udělený souhlas kdykoliv odvolat. Při zpracování osobních údajů pacienta nedochází k automatizovanému rozhodování, na jehož základě by byly činěny úkony či rozhodnutí, jejichž obsahem by byl zásah do práv či oprávněných zájmů pacienta. Osobní údaje pacienta jsou zpracovávány pouze po nezbytnou dobu, která je individuální pro jednotlivé účely zpracování. Po uplynutí této doby jsou osobní údaje zlikvidovány nebo jsou dále uchovány po dobu stanovenou platným Spisovým a skartačním plánem, vydaným v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě.

Doba uchovávání osobních údajů u zdravotnické dokumentace činí 40 let od hospitalizace pacienta, popř. 10 let od úmrtí pacienta (dle přílohy vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů). Pacient má právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu či doplnění nepřesných údajů, právo na výmaz osobních údajů (v případě, že není další uložení nutné pro splnění právní povinnosti), právo na omezení zpracování, právo na přenositelnost (v případě, kdy zpracování osobních údajů probíhá na základě uděleného souhlasu pacienta), právo vznést námitku (v případě, kdy zpracování osobních údajů probíhá na základě oprávněného zájmu nemocnice). Svá práva může pacient uplatnit písemně u pověřence pro ochranu osobních údajů.

9)      Právo na svobodnou volbu lékaře a právo na svobodnou volbu zdravotní pojišťovny

Až na výjimky má každý právo na svobodnou volbu lékaře a právo na výběr zdravotnického zařízení (nemocnice). Výkon tohoto práva však není naprosto neomezený. Zvolený lékař může odmítnout přijetí pacienta do své péče tehdy, jestliže by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení lékaře tak, že by nebyl schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto nebo o ostatní pacienty, které má ve své péči. Odmítne-li lékař či zdravotnické zařízení přijmout pacienta a cítí-li se pacient tímto jednáním poškozen, má právo na písemné potvrzení odmítnutí s uvedením důvodu. S tímto dokladem je pak možné se obrátit na svou pojišťovnu či zřizovatele zdravotnického zařízení (nemocnice). Poskytnout zdravotní péči však musí lékař vždy v akutních případech, kdy hrozí bezprostředně újma na zdraví či životě pacienta. Každý pacient má právo též na svobodný výběr zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců. V případě zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou jsou pojištěnci oprávněni změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, a to vždy k 1. dni kalendářního měsíce, nejdříve však k 1. dni následujícího kalendářního měsíce.

10)  Právo přijímat duchovní péči a duchovní podporu

Pacient má právo přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v ČR nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na svůj zdravotní stav. Návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení jeho života nebo vážného poškození zdraví.

11)   Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo

- na nepřetržitou přítomnost opatrovníka, popřípadě osoby určené opatrovníkem, je-li osobou, jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí.

- být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje.    

 - odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka.

 - pacient, který je osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům, může požadovat, aby při poskytování zdravotních služeb nebyl přítomen opatrovník, popř. osoba určená opatrovníkem, uvádí-li, že jde o osobu, která ho týrá nebo jinak zneužívá či zanedbává.

- pacient se smyslovým postižením nebo s těžkými komunikačními problémy zapříčiněnými zdravotními důvody má při komunikaci související s poskytováním zdravotních služeb právo dorozumívat se způsobem pro něj srozumitelným a dorozumívacími prostředky, které si sám zvolí, včetně způsobů založených na tlumočení druhou osobou. Právo na tlumočníka se použije obdobně, jde-li o tlumočení z cizího jazyka, s výjimkou slovenštiny.      

- pacient se smyslovým nebo tělesným postižením, který využívá psa se speciálním výcvikem, má právo s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav na doprovod a přítomnost psa u sebe ve zdravotnickém zařízení, a to způsobem stanoveným vnitřním řádem tak, aby nebyla porušována práva ostatních pacientů. Psem se speciálním výcvikem se pro potřeby věty první rozumí vodicí pes nebo asistenční pes.

11) Právo osob blízkých na informace o zdravotním stavu pacienta

Jestliže pacient je ve stavu, kdy nemůže určit osoby, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu, mají právo na aktuální informace o zdravotním stavu pouze osoby blízké (osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní).

 

12)  Práva osob pozůstalých

Právo na informace o zdravotním stavu pacienta, který zemřel, příčinách úmrtí a výsledku pitvy, pokud byla provedena, mají osoby blízké zemřelému pacientu, pokud se pacient za svého života nevyslovil jinak a sdělování těchto informací některé osobě blízké či všem nezakázal. Tyto osoby mají rovněž právo v přítomnosti zdravotnického pracovníka nahlížet do zdravotnické dokumentace nebo jiných zápisů vztahujících se ke zdravotnímu stavu pacienta, jakož i právo na pořízení výpisů, opisů nebo kopií těchto dokumentů. Uvedená práva náleží případně i dalším osobám určeným pacientem za jeho života. Jedině osoby blízké a pouze tehdy, jeli to v zájmu ochrany jejich zdraví nebo ochrany zdraví dalších osob, mají v případě, že zemřelý pacient vyslovil zákaz poskytování informací o jeho zdravotním stavu, právo na informace o zdravotním stavu, včetně práva nahlížet do zdravotnické dokumentace a právo pořizovat si výpisy, opisy nebo kopie, a to pouze v rozsahu nezbytném pro ochranu zdraví.